Nejspíš už jste to nejspíš taky několikrát zažili. Začíná to vždycky nevině - úsměvy, vtípky, a víceméně vzájemnými sympatiemi. Prostě Jarda vypadá jako prima chlap, a vy doufáte, že spolupráce s ním bude bezva. Každý schopný a zkušený ruce se přece hodí.

Pro osobní počítače, Mac a Windows nejsou jediné operační systémy na světě. Linux je smysluplnou alternativou pro především učenlivou část populace, která chce mít svůj systém pod kontrolou a třeba s ním dělat i nadstandardní úkony. A hlavně pro ty, kteří o takové cestě uvažují, je tu takové malé shrnutí.

Nemá cenu chodit kolem horký kaše, protože tohle se prostě nedá říct nijak noblesněji. Odmalička se zajímám o válečnou historii. Prostě a jednoduše kam až moje paměť sahá, byly pro mě vždycky válečné konflikty mojí osobní vášní a nemalým tématem. A nejenomže to tak pořád je, ale nejspíš to tak i zůstane do konce mých dnů.

Za poslední tři roky jsem nenašel natolik palčivý důvod, abych musel na blogu reagovat na společenské dění. Dnešek je ale jiný, dnešek si budu velmi dobře pamatovat jako den, kdy hulváctví vyhrálo nad slušností, lži nad pravdou a vychytralost nad moudrostí. Jako den, kdy se křiváctví vysmálo ctnosti a za potlesku přihlížejících mu povýšeně plivlo do obličeje.

Znáte ten pocit, kdy se probudíte celý rozhozený, že jste si zapomněli úkol do školy, a pak si uvědomíte, že je přece sobota ráno a je vám něco přes třicet?

Dneska absolutně nechápu jak jsem se mohl tolik let stresovat zkouškama, kreditama, písemkama, úkolama, vlastně úplně čímkoli co se týkalo školy. Myslím, že jsem se za život nenaučil mj. několik naprosto zásadních věcí - kupříkladu nemít averzi k riziku, umět říct ne dostatečně rychle a neochvějně, nepřebírat problémy jiných, odfiltrovat problémy který vypustit jdou, a podobný banality.

Zatímco většina studentů zamířili někam za sluníčkem, společně se slečnou jsme vyrazili do Německa, konkrétně do Jeny, kde Carl Zeiss vyráběl své dalekohledy. Erasmus by měl prý každý zažít, a tak jsme si prošli umornými přijímacími a potvrzovacími procedurami, oblítali vše co bylo třeba, sbalili si baťůžky a vyrazili na cestu. A stálo to nakonec za to.

Ještě před třemi roky jsem si myslel, že Linux bude pro mě vždycky bude představovat hračku pro geeky a hračičky, kteří dávají přednost formě před obsahem. Můj pohled na Linux se za poslední dobu hodně změnil (stejně tak jako se hodně změnil linux samotný) a tenhle článek je psán z pohledu člověka, který sice určité sympatie k příkazové řádce chová, ale stále preferuje jednoduchý rychlý a snadno ovladatelný dobře nastavitelný počítač jakožto mocný pracovní a případně multimediální nástroj.