Nejspíš už jste to nejspíš taky několikrát zažili. Začíná to vždycky nevině - úsměvy, vtípky, a víceméně vzájemnými sympatiemi. Prostě Jarda vypadá jako prima chlap, a vy doufáte, že spolupráce s ním bude bezva. Každý schopný a zkušený ruce se přece hodí.

Je vidět, že Jardovi sedí přímý přístup, vidět se s lidma, jak říká, face-to-face, zavolat si, prostě jde mu to s lidma kontaktně. Small talk umí perfektní a ve verbální rovině dovede dominovat, byť někdy i kadencí nebo hlasitostí. Občas vám sice skočí do řeči, a schůzka se nikdy nevejde do naplánovaného času, ale to je asi malá cena za člověka, kterej prostě ví jak v tom chodit.

Pak přijdou věci, který vám začnou bejt trochu protivný. Nic hroznýho, nikdo nejsme perfektní. Třeba občas lehce překroutí nebo nafoukne věci, jejichž podstatu vidíte jinak. Komu se to ale občas nestane? Taky málo kdy nechá místo na to, abyste odpověděli nebo položili otázku (nebo si ji vůbec mohli promyslet) a valí monolog jak lavinu, kterou pak bývá nesnadný s větší přesností zpracovat.

Dojde na různé diskuse v týmu kdy si pod fousy řeknete, sakra, vždyť já mu moc nerozumím co vlastně říká - ne že byste nerozumněli slovům, ty tam samozřejmě jsou, ale není z toho jasné co konkrétního z toho plyne. Ale zastavit lavinu nejde, takže jen čekáte až se to přežene.

Zaráží vás ale, že ostatní vypadají, že se mu s ním jedná báječně, a tak by bylo nasnadě, že chyba bude někde ve vás. Konec konců, uvědomujete si v čem všem nejste úplně silní.

Jarda také rád jedná osobně, případně přes 1:1 chaty. Rád dává instrukce typu “jdi a řekni Frantovi ať řekne tomu a tomu tohle a tohle”, aniž by bylo nakonec jasné kdo a kdy instrukci vydal, v jaké situaci a z jakých důvodů. Je to prý přece lepší než to psát do transparentních skupin, kde si to můžou všichni přečíst.

Co vás někde uvnitř štve je, že zatímco se upachtěně snažíte o maximální přínos v dlouhém období, Jardovi tím jenom uvolňujete pole stát se vítězem okamžiku. Ale co už.

Jardova iniciativa ho ve firmě nevyhnutelně vyšvihne jenom výš. Stane se celkem silným hlasem, ovlivňujícím dění. A přece, i přes nové nápady a přístupy hard problémy firmy zůstávají - odhady se nepotvrzují, rozpočty se pořád přepalují, termíny se nestíhají. A také se objeví pár nových problémů, které pro svoji soft povahu zůstávají obecně nepojmenovány, neřešeny, a jen tak nějak visí ve vzduchu.

Celková atmosféra jde od kobyly k oslovi. Odchází šikovný kolega, a váš kamarád. Sice nezmiňuje Jardu, jen je z něj cítit únava a že prý potřebuje změnu.

A jak tak otráveně koukáte na notifikace zprávy od Jardy, říkáte si, že asi už fakt uzrál čas. Že je třeba se poohlédnout po něčem jiným.