Sebastian
Prokletí meetingů
Co si budeme povídat, firemní meetingy jsou pain. Cesta k tomu jak se jich zbavit se samozřejmě nabízí - komunikovat asynchronně. Jenže většina firem to nikdy nesvede, protože předpoklady pro něco takového jsou nad síly většiny pracujících - a to dokonce i v IT. Potom, cena za takovou meetingovou kulturu je ve výsledku samozřejmě astronomická, a firmám nezbyde nic moc jiného než ji bezděky přijmout.
Vždycky existují ti, co uvítají každých 10 minut času na to, aby s něčím pohnuli anebo se aspoň zamysleli jak s tím pohnout. Tyhle lidi meetingy vyrušují a zdržují, a nevyhovuje jim jejich tempo.
Ale pak jsou tu častější archetypy:
- šéfové, co chtějí prezentovat a vysvětlit svoje představy
- ti co doufají, že meeting pro ně bude směrodatný
- ti co se rádi zašpásujou s kolegama
- ti co si rádi udělají kafe a škrtnou si další hodinu v práci
- ti co chtějí být maximálně informování o všem
Aby se firma obešla bez meetingů, musela by mít pouze takové lidi, kteří jsou schopni efektivní asynchronní komunikace - umí odvést práci na dálku, umí se vyjádřit, umí pochopit, umí rychle a srozumitelně psát.
Pokud tohle není splněno, vždycky bude nutné za Frantou dojít a říct Sorry že ruším, ale potřebujem se na něčem domluvit - a Franta se může cítit vyrušen. Může prskat na meetingy. Ale měl by si uvědomit, že je ten meeting v konečným důsledku kvůli němu, protože asynchronně tu práci nechce / nedokáže dělat.
No a nezapomeňme na ty, kteří zase vždycky za všech okolností říkají, že by se mělo lépe komunikovat. A meeting je samozřejmě snahou komunikovat (byť v něčem trochu zoufalou).
Tak schválně, čtenáři, až budeš mít příští meeting, zkus si pro jistotu položit otázku, jestli čistě náhodou nejsi tím, kvůli komu se vlastně svolává.
- Musejí probíhat v konkrétní čas
- Berou si 90+% pozornosti lidí
- Probíhají na místě, které často nepreferujeme
- radši by šel člověk ven anebo se naopak někam v klidu zavřel
- Vezmou si víc času než si člověk spočítá
- součet všech člověkohodin
- určitý čas před meetingem
- Domluva na kdy, hledání společnýho dostatečně volnýho času
- Příprava osnovy
- Mrtvý čas před schůzkou (už nemá cenu dělat nic jinýho)
- Čekání na pozdní příchod druhé osoby
- v případně online meetingů nastavování mikrofonů/kamer (“slyšíš mě?! Já tě slyším ale ty mě asi ne!”)
- v případě fyzických meetingů nutnost přesunů tam/zpět
- meetingy mají tendenci se protahovat (a navazovat na sebe)
- určitý čas po meeetingu
- dopsání poznámek
- popřemýšlení co všechno z toho vyplývá
- utopený čas v přípravě, která nakonec nebyla ani potřeba (např. se posunulo téma jinam)
- doba než se člověk z vytržení zase začne soustředit
- Rozptylující elementy
- small talky
- prohlížení se v kameře / koukání do kamery
- mizerná kvalita zvuku / obrazu
<div style="position: relative; padding-bottom: 56.25%; height: 0; overflow: hidden;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="allowfullscreen" loading="eager" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" src="https://www.youtube.com/embed/0UmUgaJwEr0?autoplay=0&controls=1&end=0&loop=0&mute=0&start=0" style="position: absolute; top: 0; left: 0; width: 100%; height: 100%; border:0;" title="YouTube video"
></iframe>
</div>
V ohromně bullshit-toxickém business/startup prostředí je Jason Fried (zakladatel Basecampu) příčetným rozumným hlasem, který vždycky stojí za přečtení/vyslechnutí.