Zatímco většina studentů zamířili někam za sluníčkem, společně se slečnou jsme vyrazili do Německa, konkrétně do Jeny, kde Carl Zeiss vyráběl své dalekohledy. Erasmus by měl prý každý zažít, a tak jsme si prošli umornými přijímacími a potvrzovacími procedurami, oblítali vše co bylo třeba, sbalili si baťůžky a vyrazili na cestu. A stálo to nakonec za to.

Start

Po elementární selekci uchazečů, kde stačí žblechtnout v jazyku, ve kterém se budete učit, začíná kolotoč papírování, potvrzování, pojišťování a jiných radostí. Na jeho závěr dostanete vyplacen grant, se kterým v případě přimhouření oka a úsporného režimu docela v pohodě vyjdete, což je pozitivní. Škoda jen, že nám byl vyplacen za ne zrovna výhodnýho kurzu, ale darovanému koni víte co.

Díky pomoci přátel jsme dojeli do Jeny, městečka s osobitým kouzlem, které se buď zamilujete pro svůj klid, anebo ho pro ten samý důvod nebudete mít rádi. Libanonec co jsme ho párkrát potkali kupříkladu říkal, že už se nemůže dočkat až odtamtud vypadne, že i v těch Pardubicích byl night-life lepší, a že se to s Bejrútem fakt nedá srovnat. Bejrút to fakt není, v Jeně je klid, respektují se pravidla, neřve se po nocích - teda krom mistrovství světa ve fotbale, to bylo jak o Silvestru - ale jinak Ordnung muss sein.

A samozřejmě spousta papírů.

Služby a tak

V Jeně je docela draho. Nemám teda moc srovnání se zbytkem Německa, možná je to dáno i tím, že je město obehnáno kopcema a nemůže přirozeně růst, čímž vzrůstají nájmy ve městě, možná i tím, že je Jena univerzitní město a každej druhej na ulici je buď student nebo má s univerzitou něco společnýho, možná že se to od zbytku Německa výrazně neliší. Co je ale markantní rozdíl oproti Česku je kvalita a cena služeb a přístup k zákazníkovi. Zatímco u nás jsou protivný prodavačky řekněme standard (i když se to asi postupně lepší), v Jeně jsme na protivnou nebo neochotnou obsluhu snad ani nenarazili.

Kvalita Deutsche Bahn oproti ČD je taky někde úplně jinde. Konečně někoho napadlo dát displej do vlaku, že při výstupu si můžete zkontrolovat přestup. Schmart.

Oproti tomu kvalita služeb Deutsche Bank je trošku spekulativní. Asi to je solidní banka, když tam máte uloženy štosy peněz nebo zlata, na běžný používání je to ale značně nevhodná instituce, kterou bych přirovnal snad jen k Český Spořitelně… Stohy papírů, nabídek, komunikace minulýho století, zabezpečení na úkor použitelnosti, atp.

Škola

Naše škola, kde studoval Schopenhauer, Schrödinger, Otto Schott nebo třeba Karel Marx a další, je Friedrich-Schiller-Universität, zkráceně prostě FSU Jena. Založena 1558, i když tenkrát asi neměli na studijním oddělení lístečkovej pořadník jak na poště.

Jinak ale asi docela v pohodě. Německá angličtina je ale po hodině poslouchání poměrně dost náročná. Možná by si člověk ale zvykl.

Je vidět, že se tady do školy leje víc peněz než u nás, o tom žádná. Člověk by pak řekl, že se to odrazí i na platech a potažmo i kvalitě učitelů, ale v tomhle bodě nemám zrovna jasno. Většina učitelů tam sice má titulů víc než se vejde na papír, ale že by tím stoupla kvalita výuky oproti našim školám je - alespoň z toho co jsem viděl - spekulativní. Stále převládá forma nad obsahem a řeší se věci spíše nepodstatný, což jsem tajně doufal, že by to snad mohlo být v Německu trošku lepší než u nás. Z toho co jsem viděl a zažil, se to úplně neprokázalo. Škoda.

Nejlepší hodiny byly hodiny němčiny, kde jsme viděli dost přesvědčivé ukázky národních charakterů. Nejenže to připomínalo Pan Kaplan má třídu rád, tohle skutečně bylo Pan Kaplan má třídu rád. Mladý taiwanský matematik, který se na všechny jen křenil, čímž asi kompenzoval fakt, že nedá dohromady větu, která by jen vzdáleně připomínala němčinu, pětačtyřicetiletá peruánka Rosana, která vypadala jak kartářka z televize a uprostřed hodiny se vždycky zvedla a vyřizovala telefony svým typicky hlučným leč srdečným způsobem a vždycky se dokázala do ticha zasmát tak, až to trhalo okapy ze střechy. Zamlklá japonka se svým mini-kompjutérem, kolumbijec, co si furt dělal srandu ze svých kamarádů z Indie, kteří na tom byli úplně stejně mizerně jako on sám. Rus jak poleno, co hodinu co hodinu měl cvičení předpřipravený a každou písemku psal tak rychle, že si nemohl ani číst co po něm pořádně chtějí jen aby odevzdal jako první a mohl demonstrativně odejít ze třídy. Jednou jsem se ho zeptal jakej má názor na krymskou krizi a odpověděl mi, že na to názor nemá, neboť se o politiku nezajímá. Jasně. To je totiž taková ta věc, na kterou obecně nemívá člověk názor ať se o politiku zajímá nebo ne… Italové, španělé, seveřani, pákistánci, prostě všechno v jedný místnosti. Největší sranda byla ale vždycky s indama, veselý kopy to jsou a to já docela rád.

Privatweg a jiná zjištění

Jena je obklopena lesy a stejně se do lesa nedostanete. Všude samá privatweg, ploty, zahrádky. Prostě se není jak do lesa rozumně dostat, takže časem člověk začne přemýšlet, jestli lesy okolo nejsou jenom namalovaný.

Co se lidí týče, jsou víc západnější, to je poznat. Otevřenější, pestřejší, občas chodí bosí. Pánové jsou často načinčanější než dámy, i když s rostoucím věkem se to asi vyrovnává. Jen málo kdy se vám stane, že si vedle vás v tramvaji sedne umolousaný zapáchající seňor, což je příjemná změna oproti českým zemím.

V ulicích uvidíte opravený neposprejovaný domy, nová auta značek VW, Audi a samozřejmě Škodovky, který jsou tady zdá se hodně oblíbený, což samozřejmě není žádným překvapením, když exportujeme do Německa jak diví a je to to, co naši ekonomiku táhne.

Psíčků taky dost ubylo. To je bezva, nic se vám nemotá pod nohy a po ničem, co by jejich páníčci jaksi zapomněli, neuklouznete.

Shrnutí

Docela souhlasím s tím, že by to měl každý kdo má možnost zkusit. Možná že nebudete fascinováni novými vědomostmi, který si domů dovezete, ale určitým způsobem vás to obohatí. Ani příliš nepočítejte s tím, že se výrazně zlepšíte v jazyku pokud nebudete den co den v hospodě s ostatníma, ale naučí vás to trochu praktických věcí jako jak se tvářit a co dělat, když nerozumíte, nevíte a neorientujete se.

A budete si alespoň jistí, že vám nic opravdu zásadního neuteklo.