Před několika málo dny jsem opět na YouTube narazil na velice zajímavou přednášku mého oblíbeného ekonoma Tomáše Sedláčka (blog). Jak už říká samotný název, hovoří o důležitých hodnotách pro státy či národy v průřezu historií. Pokud jste četli jeho knihu Ekonomie dobra a zla, určitě víte o čem mluvím :)

Pro ty z Vás, kteří anglicky příliš nerozumějí a video by vypnuli po 5 sekundách, jsem většinu přednášky aspoň přibližně přeložil.

Omlouvám se za místy nepřesný překlad a chyby (překládal jsem to během výuky INT).

Pro anglicky rozumějící rozhodně stojí za poslechnutí:

Pokud se podíváme do historie, kdy naše společnost byla mladá a napočátku vývoje, zjistíme, že nejbohatší národy byly ty, které něco těžily.  Bylo důležité být u zdroje železa, rud, zlata, soli a jiných přírodních zdrojů. Dnes je aktuální například plyn a ropa. Docela nedávno před 200-300 lety, těžba nebyla tak důležitá jako výroba věcí. Nejbohatší státy byly ty, které měly továrny, silný průmysl a vytěžené zdroje zpracovávaly. Před nějakými 80-100 lety, nebylo tak důležité věci vyrábět, jako být blízko k zákazníkovi, rozvíjely se tedy služby.

Nyní jsme se posunuli dál a nastává věk právníků, ekonomů a účetních, kteří neprodukují vůbec nic, neposkytují služby, ale vymýšlejí. Přesunuli jsme se tedy od „things“ (věci) to „thinks“ (k myšlenkám). A teď se přibližujeme k tomu, kde jsme teď. Není důležité vyrábět věci, není důležité mít účetní. Jak víte, produkce se přesunula do Číny, tady v Evropě se už nevyrábí prakticky nic.

Proto je důležité říct, že 78% HDP tvoří nehmotné abstraktní věci, na které si nemůžeme šáhnout. Nyní se dostáváme do doby, kdy hlavním znakem je spojování lidí, kde důležitou roli hraje internet, např. sítě jako YouTube a Facebook. Jsme svědky kolapsu času a prostoru, neboť dnes není problémem zavolat odkudkoli kamkoli. Jedná se o dobu „links“, spojování se.

1Těžba
např. zlato, ropa…

2Výroba
např. auta, počítače…

3Služby
např. bankovnictví, pojišťovnictví

4Vymýšlení
např. řešení, management, tržní teorie…

5Přenášení se
např. komunikace, internet, zábava…

6Spojování se
např. poskytování prostoru, YouTube, Facebook…

7„Non-Thinks“
např. tvořivost, design, přitažlivost, zábava…

Lidstvo se posunuje od určitých věcí k abstraktním. V Evropě nevyrábíme věci, ale vymýšlíme je. Nevýhodou ovšem je, že cokoli je námi vyprodukováno, může být jinde snadno a rychle využito díky ctrl+c, ctrl+v, což je to, co se vlastně děje.

Dříve bylo důležité mít určitou pozici, na které jsme setrvávali. Měli jsme např. důl, který jsme chránili před útočníky a zároveň jsme útočili na ostatní, neboť i jejich přírodní zdroje vedly k naší prosperitě. Později jsme si začali uvědomovat, že největší ztrátou je osobu zabít, protože poté nemáme s kým obchodovat. Zázrakem ekonomie je fakt, že dokáže využít největších rozdílů dvou kultur a lidí – pokud jsou dvě naprosto stejné osoby, obchodovat je nulový. Největší ekonomické bohatsví může být získáno pouze tehdy, kdy dva naprosto odlišní lidé začnou spolu obchodovat. Pokud dnes něco vytvoříte, bude to pravděpodobně zkopírováno do tří-čtyř dnů a poté musíte dál, přesunout se na jiné místo, přijít s něčím novým a to je to, co je neustále aktuální jak v Evropě, tak Americe a naší společnosti.

Proč je Google? Proč napíšete do prohlížeče Google místo jiných vyhledávačů? Stránka Google je prázdná, nic na ní není. Na internet lze pohlížet jako na síť a pokud je něco uprostřed sítě, byl by to pravděpodobně Google. Google je branou do internetu, držící milióny, trilióny informací. Ale stránka sama o sobě je prázdná. A to jediné, co na ní napíšete jsou pouze Vaše slova, to co hledáte. Porovnáte-li Microsoft, IBM a Google, přijdete na to, že IBM stále věci vyrábí, kdežto Microsoft prodává něco, na co si nemůžete šáhnout, dostanete v obchodě pouze krabici představující určitý nehmotný produkt. A Google? Neprodává nic. Neexistuje věc, kterou byste si mohli v obchodě koupit. Google nic neprodává, je zadarmo. A to je dnešní trend, nabízet vše zadarmo.

V Eposu o Gilgamešovi, nejstarším dochovaném psaném příběhu, se král Uru snaží oddělit pracovníky od svých rodin za účelem dosažení vyšší produktivity práce. Dokonce i dnes si někteří lidé myslí, že tyto dvě věci se vzájemně negativně ovlivňují.

Postupně jsme se pomalu naučili tomu, že právě tyto hodnoty jsou důležité.

Nietzsche rozdělil vývoj člověka do tří částí. První částí je věk velblouda. Velbloud je tvrdě pracující, potřebuje svaly, pracuje v poušti a přepravuje zboží. Poté přichází věk lva, revoltující proti všemu, co je jen možné, bojuje a rve se. A třetí věk je věk dítěte. Dítě nic nezajímá, nestará se o války, chce si hrát, být baveno, chce vytvářet, podle Nietzscheho chce tancovat.

Můj věk, když jsem četl Nietzscheho řádky mi připomínalo naši post-moderní dobu, kde chceme býti rovněž raději baveni než se starat o vážné věci.