Islandské ryby na všechny způsoby, seznamte se s vaší novou stravou

“Vše začalo prodejem hypotečních úvěrů nebonitním klientům. Problémy amerického hypotečního trhu se během několika měsíců přelily do amerického finančního trhu, aby vzápětí zaplavily celý svět.  “

Mesec.cz

Hypotéční krize. Jakpak to vzniklo?

Co způsobilo krizi

– všechno odstartovala hypoteční krize v USA

– banky lehkovážně investovaly do rizikových hypoték

– když bublina splaskla, propadl se nejprve trh s nemovitostmi a následně i trh s cennými papíry

– ohrožení jsou drobní investoři, ale i celé banky

Jaké budou dopady krize

– propad cen akcií znehodnotí investice

– hypotéky budou obtížněji dostupné

– potíže bank vyvolají zpomalení světové ekonomiky

– firmy následně čeká omezení investic, snížení výroby a propouštění

Protože peníze výrazně zlevnily, především v USA vzrostla frekventovanost půjček a hypoték. Hypotéku mnohdy není třeba splatit celou, ale díky vysoké mobilitě obyvatel ji lze předprodat dalšímu zájemci při koupi nemovitosti.  A takto vzniká “hypotéková štafeta”.

Podloubí pro nynější stav umožnil zejména balíkový prodej hypoték amerických domácností. V praxi to vypadalo následovně. Banka prodala prostřednictvím své prodejní sítě hypotéku konečnému zájemci. Zařadila ho do jedné z několika skupin podle jeho bonity a celou skupinu prodala jiné bance nebo společnosti. Tímto způsobem se během relativně krátké doby nashromáždil dostatečně velký objem finančních prostředků, které nebyly kvalitně zajištěny.

A co Island?

Jelikož islandské instituce nekupovaly cizí firmy jenom za své peníze, ale na další část nákupů si půjčovaly u zahraničních bank, celá situace se zkomplikovala. Pokud si koupíte polovinu cizí firmy za své peníze, poskytnete ji jako záruku cizí bance na úvěr a za získaný úvěr si koupíte i druhou polovinu firmy. Tím získáte vlastnictví celé firmy za polovinu její ceny.

Pokud je úrok z úvěru u banky nižší než výnosnost firmy, umožní vám to vydělat na svých penězích podstatně více než normálně, naopak pokud firma nevydělává, znamená to pro vás dvojnásobnou ztrátu. Tomuto se říká pákový efekt, který je možný aplikovat i v poměru, 1:10, 1:30 atd. Islandské banky se ovšem držely relativně bezpečně, polovinu aktiv měly za vlastní zdroje a polovinu za půjčené. Rozhodně se nedá říci, že by v tomto směru ve srovnání s ostatními bankami prodělaly, spíše naopak, takže se vše zdálo být v naprostém pořádku.

Když americký bankovní trh zasáhla krize v plné síle a propukla panika, došlo k tomu, že se peníze zastaví a nikdo nikomu nepůjčuje.

Pákový efekt většinou postupuje tak, že úvěr, který si člověk vezme na koupení druhé půlky podniku je krátkodobý, ale je možné jej nekonečně prodlužovat, pokud půjčující banka usoudí, že se vám vede dobře. V praxi to vypadá tak, že si každý rok (půl roku, měsíc, týden) s vámi zástupce banky sedne, prověří, zda firma, na kterou jste si půjčili, prosperuje a pokud ano, vše pokračuje dál. Pokud ovšem neprosperujete a musíte peníze vrátit, jste obvykle nuceni firmu prodat – a to rychle, takže často pod cenou a ztratíte vše.

To přibližně popisuje situaci, do které se dostal Island. Zdejší banky vlastní ohromné množství firem v zahraničí a na polovinu z daného majetku si půjčily.

V důsledku této krize razatně klesá islandská měna, protože se lidé snaží směnit peníze za dolary nebo eura. To celou situaci rapidně komplikuje…

BONUS

Rád bych také poukázal na video, které to všechno vysvětluje trochu veselou formou, a přesto velice trefně a výstižně… :)

Tags: Seminárka, Studium