Když jsem se dnes schoval před deštěm pod více jak šest set let starou bránu, dýchlo na mě kouzlo historie. Nepopiratelný důkaz chladné a strohé majestátnosti, moci, síly a krutosti minulých dob. Moje mysl se posunula o pár set let dopředu a já se podíval směrem k náměstí, představil si černobílý obraz a tmavé uniformy pochodující vzpřímeně ulicí. Člověk vnímá minulost zvláštním způsobem; doba je výrazně delší (možná to dělají vybledlé černobílé fotografie a poškrábané filmy), události ztrácejí kontrast a důležitost, spojitosti s dnešní dobou mizí, zkušenost se ztrácí a názory (a z nich plynoucí závěry a soudy) jsou jednodušší, ale o to jasnější.

Read more →

Measuring what makes life worthwhile

Read more →

Dneska budu ošklivej a zlej. A budu říkat pravdu. Kdo na ní nemá zrovna chuť, ať nečte dál. Read more →

Jistě, že budeme staří. Určitě zestárneme a naše děti se nám budou smát jak šíleně jsme nemožní. Stává se to každé generaci a ani my nebudeme výjimkou. Ale pozor, je tu jedna věc, která s touto věcí trochu zahází: vývoj totiž stagnuje.

Neříkám, že je třeba zavřít patentový úřad, jak tomu chtěl ředitel příslušného úřadu v USA v 19. století, neboť vše bylo už vynalezeno, ale dle mého názoru se nacházíme ve vývojové mezeře, která sice nebude mít dlouhého trvání, ale mohla by na nás mít zajímavý dopad.

Read more →

Ať to byl kdokoli, docela to vystihl: “Aby triumfovalo zlo, stačí dělat jediné – nedělat nic.”

Svoboda je nevděčná. Je to náš nekonečný cíl, naše záminka pro dosažení jiných cílů, náš nepřítel i naše opium. Bereme ji za nedílnou součást našich životů, přijde nám být standardním prvkem života; přejídáme se jak chceme, nadáváme komu chceme, kritizujeme všechno a všechny a tak trochu nevíme kudy jít, neboť nám nikdo neukáže cestu (paradoxně jako svobodní vyžadujeme vůdce). A někdy mám pocit, že jsme každým dnem opilejší a opilejší a nabýváme dojmu, že svoboda je konstanta, kterou nám nikdo nemůže vzít, a tak ztrácíme na pozornosti. A najednou svoboda není věc nejvyšší důležitosti, to za co bojovali, umírali, pracovali a rvali se naši předkové nemá prakticky žádnou hodnotu.

Read more →

Tak tohle můžu. Člověk ze Země (Pozemšťan se mi nelíbí)  je bezpochyby jedním z nejlepších filmů, který jsem měl kdy možnost shlédnout. Žádné výbuchy ani vraždy, žádné efekty, jen skvělý nápad a spousta myšlenek, nutících člověka přemýšlet. Pro někoho asi nedostatečně akční, pro mě příjemně strhující dílo…

The Man from Earth je dobrým příkladem toho, že i nízkorozpočtový film může snadno strčit do kapsy hollywoodské kasovní trháky. Dle ČSFD je hodnocen 83 procenty, ačkoli bych ho sám hodnotil přinejmenším 90 %.

Read more →